Úplně někdo jiný

Ani nevím, jak moc jsem měla ráda karnevaly, když jsem byla malá. Trochu si ale myslím, že žádná sláva to nejspíš nebyla, když si na žádný nepamatuji. Dnes si to ale vynahrazuje náš mladší syn. Ten nevynechá žádný a při výrobě obleků se vždycky vyřádím i já. Koupit ho totiž není ono. Je to výzva a super oddych po celodenní práci. Docela se těším, až se někde objeví další letáček s pozvánkou a já se zase budu moci pustit do práce.

Nebyl to dobrý nápad

Na střední jsem chodila moc ráda. Obzvlášť teď, když je období maturit, si na ta studentská léta vzpomínám ještě víc a častěji. Nedá se dneska snad ani říct, na co vzpomínám nejraději, faktem ale je, že kamarádi a kamarádky vždycky zůstanou tím, co dělalo školu školou, a jsou důvodem, proč jsem se tam každé ráno těšila. Jen jednou, když si holky ze třídy vymysleli vzít si na jednu hodinu karnevalové masky a potrápit tak našeho stařičkého profesora, tehdy jsem se opravdu netěšila. Nepřišlo mi to totiž jako dobrý nápad.